Prostor, který nabízí ničím nerušený široký výhled na historické centrum Prahy si lidé časem sami utvořili a vyšlapali. Proto bylo zcela přirozené prostor doplnit o vyhlídkovou terasu vinoucí se dynamicky podél svahu. Záměrem bylo vytvořit rozlehlou terasu, kde člověk může spočinout a relaxovat, posadit se na schod, na lavičku, na zem, přečíst si knihu nebo se jen tak vyfotit a stále mít výhled na město v rámci klidného zeleného zálivu. Cílem návrhu bylo za použití minimálních zásahů zachovat a podnítit genius loci místa a vytvořit zde vyhlídku. Aby měl člověk při pohledu na město co nejpřirozenější a ničím nerušený pocit, byla navržena nízká bariéra ze zeleně. Půdorysný tvar terasy vychází z morfologie terénu a stávající zaoblené linie kamenných obrubníků. Strom zakomponovaný do terasy tvoří součást panoramatického výhledu a poskytuje návštěvníkům příjemný stín.